IRSKO 8/98 2.část
...
Musím nasadit vlastní tempo, jinak nemám šanci tam dojít. Takže jdu svým tempem, ostatně jako každý. Někteří jsou přede mnou, někteří za mnou, to už ale člověk nesleduje, jen se soustředí na výstup. Při tak náročném výstupu to ani jinak nejde. Dorazila jsem zdárně do 500 m. Pod sebou vidím nádherný rašeliniště, a prostě úžasný výhled. Před sebou kamenitou strmou cestu, pak už jen mlhu, takže ani nevidím, kam jdu. Po chvíli sem přišla jedna dvojie od nás, připojila jsme se k nim a jdeme nahoru. Bylo to nekonečný, pořád nahoru po kamení, někde se i sypalo pod nohama, tak to strašně klouzalo. Navíc ta mlha byla šílená, jako jít do neznáma... Najednou jsem uviděla kapli a hned jsem to musela zavolat na pár za mnou - "vidím kapli!" No to byla radost! Dorazila jsem na vrchol asi po 15 hodině. Tam už stál Luďa s pivním bratrem, ten mi hned oznámil, že mi dává medaili za třetí místo za výstup na vrchol a dal mi horalku:-) Luďa byl první, taky dostal horalku za první místo. No, tak to jsem nečekala, všechny jsem nechala za sebou. Jako šestý dorazil Jarek (průvodce), ten zase vytáhl sušenky disko, takže si dáváme do nosu:-). Je tady strašná zima a mlha, jsme v pořádným mraku, a z nás ze všech úplně leje. Jsem naprosto vyřízená, ale spokojená, že jsem na vrcholu. Hodně lidí to po cestě vzdalo.
Cesta zpátky byla ještě horší. Po klouzavých kamenech, který se sypou pod nohama, se vůbec nedalo jít. Ale přece tady nezůstanu:-).
Hurá do autobusu si odpočinout a osvěžit. Jedeme do Galway pro skupinu cyklistů a pak do kempu. V Galway v 18:30, máme hodinku čas, než Jarek sežene, kde cyklisti jsou, zašli jsem tedy do místní hospůdky. Dali jsme si pivo Kalarney, příjemná hospůdka.
A jedeme do kempu, dělám večeři - párky z konzervy, tak aspoň dnes něco lepšího. Koupili jsme žeton do sprchy, před ní stojí už dlouhá fronta a ze sprchy se ozývá stále větší a větší řev, jak postupně dochází teplá voda. Žetony platí na 7 min, po 7 min mi přestala téct mírně vlažná voda a začala téct přímo ledová! Brrr. Zítra vyrážíme v 6:30, takže musím spát...
Ráno opravdu brutální. Vstáváme v 5:30 do strašný zimy a stan je opět mokrý. Příšerná noc. I když se zahříváme Čertem, nepomáhá to. Jsme zmrzlí. V noci jsem se bála i pohnout, abych necítila ještě větší zimu, ale musela jsem, jinak by mě brněl a ztuhnul bok, a zima, a mokro pomóc:-). Balíme věci, máme úplně mokrý ručníky, který asi hned tak neusušíme. Aspoň že neprší. V 6:30 vyrážíme. V Galway jsme ještě vyzvedli "bílé hvězdy" - to je jeden pár zájezdu, který naprosto na všechno nadává a na tři dny si koupili noc v hotelu.
Jedeme směr Newgrange. NEWGRANGE - mohylový monument z r. 3200 př.n.l. neznámého účelu. Jeho vchod směřuje k bodu, kde při zimním slunovratu vychází slunce a zaplaví světlem místnost v monumentu. Nevíme, jestli se tam dostaneme, prý tam jsou stále dlouhé fronty a někdy nepouští bez předchozí objednávky. Uvidíme. Řidiči jsou opět zmatení, ostatně jako celou dobu neustále přejíždí správné odbočky a pak se zas vrací, už i průvodce je z nich na nervy. Jsou to strašný taťkové, zlatí "drsňáci" , kteří nás vezli v Izraeli. Newgrange jsou nejnavštěvovanější mohyly a my tam máme být v 10 hod, a oni zas jeli úplně jinam, a to ještě jedeme s časovou rezervou. Na parkoviště jsme nakonec dorazili až v 11:30, řidiči se tváří, jako že oni za to nemůžou, průvodce je zoufalý.
Běžíme rychle si zajistit vstupenky, mohyly jsou tu dvě, na každou dostaneme jiný papírek. Vystáli jsme frontu, řekli jsme jen Newgrange a přilepili na nás růžový papírek s časem prohlídky 13:15. Pak zas frontu na mohylu Knowth, zas přilepili modrý papírky s časem, hrozný zmatek, strašně turistů, každý polepený papírkama. V čas prohlídky, který je na papírku musíme být na stanovišti miniautobusů, které turisty k mohylám rozváží. Na Newgrange absolvujeme prohlídku s místní průvodkyní, pořád něco povídá a straně dlouho, už jsme z toho nervózní, abychom byli včas na druhém stanovišti ve 14:45. Když už jsme měli jít do hrobky, zas tam pustili nějaký cizince s modrýma papírkama, a pak až my s růžovýma. Každá skupina má na prohlídku 10 min. No psycho. Ale mohyly jsou opravdu úžasný.
Druhé stanoviště jsme stihli, zas jedeme auobusem.
Ze zájezdu vidělo obě hrobky jen 6 lidí, ostatní to nestihli.
Odjíždíme po 16 hod směr Monasterboice - starý hřbitov s keltskými kříži, nejvyšší měří 7 metrů.
Pak do městečka Kells - opět hřbitov a keltské kříže.
Pak 15 km do kempu Virginia. Kemp je hezký, u jezera, malá kuchyňka a sprchy. Rozvěsili jsme spacáky, ručníky a karimatky na hradbu, aby aspoň trochu oschly. Zítra je na celý den naplánovaný Dublin a večer se nalodíme na trajekt.
Ráno probuzení v 8, jedeme v 9 do Dublinu. Do něj jsme sice dorazili v 10:30, ale řidiči ještě hodinu zběsile kroužili po městě a hledali kde zaparkovat. DUBLIN - hlavní město Irska se 1,2 milionu obyvatel (čtvrtina oyvatel celého Irska). Jeho návštěva stojí za to nejen kvůli gergoriánské arhitektuře a výborným muzeím, ale hlavně kvůli jeho příjemné atmosféře. Dublin je městem parků. Řeka Liffey dělí město na dvě části - severní břeh je spíše dělnickou čtvrtí, jižní břeh je znatelně bohatší.
Nejdřív jsme navštívili Destillery James Whisky (Jameson Whisky). Prohlídka trvala 45 min, pak jsme vyplňovali dotazník, jakou whisky pijeme atd, pak nám pouštěli krátké video a nakonec jsme došli do baru, kde byla zdarma ochutnávka Jameson Whisky. No, to byla síla takhle po ránu:-).
Aby toho nebylo málo, jdeme pak do pivovaru Guiness. Prohlídli jsme si starý pivovar, nádherně to tady voní a je to tu obrovský. Do nového povovaru nepouští. Na konci prohlídky ochutnávka piva - pinta Guinesse. No, to ta prohlídka města bude vypadat:-).
Nejdřív Castle- dublinský hrad, Katedrála Christ Church-nejstarší dublinská budova z 11.stol., Národní muzeum, Trinity College - nejstarší irská univerzita s významnou knihovnou, mešita. Po prohlídce města máme sraz v sedm a jedeme do přístavu na trajekt. Dojem z města - všude špína a odpadky, strašný davy lidí všech národností, spousta aut, ani se nedá přejít přes silnici.
Dublin - hrad
Dublin - hrad
Dublin - kolej
Dublin - most
Dublin - radnice
Dublin - zámek, dnes sídlo parlamentu
K přístavu přijíždíme před osmou, měli bychom jet tou "rychlolodí":-) Dostali jsme lístky na trajekt a čekáme. Odplouváme po 21 hod. Trajekt je obrovský, všude restaurace, McDonald, bary, televize, free shop...super šílenost. Plujeme docela rychle, loď jede až 90 km/hod, a je asi jen 3 roky stará. Všichni pozorujeme za dveřmi obrovské vlny za lodí, které se táhnou ještě hodně daleko. Zpět v autobuse ve 23:00, jsme ospalí, pojedeme asi hodinku do kempu. Musíme vyjet z trajektu, ale chybí nám jedna rodina - mají smůlu, musí si nás najít někde na parkovišti, naštěstí jsme na ně nečekali dlouho. Do kempu Twel Clawdd u vesničky Llanrug jsme dorazili v 00:15. V naprosté tmě jen s malou baterkou stavíme stan, a konečně spát...
Ráno vstávám v 9:00 odjezd v 10:00, je zataženo, ještě se sem budeme vracet pro věci. Stan je suchý, tak ho radši sklízíme, aby nám nezmokl, kdyby náhodou pršelo. Jedeme do vesničky s nejdelším názvem na světě. Sotva jsme dorazili, přivítala nás krojovaná paní, aby nám název vesnice plynně představila. Rozhodně ten název opisovat nebudu...
Vzdálenosti do všech hlavních měst - Prague 830 m, Jerusalem 2448 m, London 210 m....
Vesnička čistá, upravená, u parkoviště nákupní středisko se spoustou suvenýrů.
Pak jdeme na túru na horu Snowdon. SNOWDONIA - národní park o rozloze 2170 m2, sestává se z několika pohoří, mezi nimi Snowdon - nejvyšší hora Walesu a vyšší než nejvyšší hora Anglie (1085 m). Na jeho vrchol vede i úzkorozchodná železnice. Nulové zalesnění, ve vyšších polohách traviny, mechy a lišejníky, vzcholky pokryté kamením. Třetí nejnavštěvovanější park ve Spojeném království.
My půjdeme na Snowdon, převýšení něco přes 700 m, trasa 18 km. Vláček jezdí z druhé strany hory, ale je strašně drahý. Jsme v absolutním mraku. Průvodce nás neustále hlídá, ať se držíme pohromadě a ať nikam nespadneme, občas nás zastavuje, abychom počkali na ostatní. Ale stát třeba jen 10 min znamená totální promrznutí! Brrr. A ještě jak koukám dolů do naprosté mlhy, tak mi není nejlépe. Do toho všeho studený vítr. Na vrchol jsme dorazili ve 14:45, někde vedle nás v mlze slyšíme vláček, na vrcholu je nádražíčko a restaurace. Ošlehaní větrem a zmrzlí jdem do restaurace. Dali jsme si horkou čokoládu, ta bodla! Sedli jsme si k oknu, ale venku není nic vidět, jen mlha, a slyšíme, jak tam fičí silný vítr. Představa, že nás čeká ještě cesta dolů v té mlze, je hrozná. Vůbec se nám z toho teplíčka nechce ven do té sibérie. Ale nedá se nic dělat, musíme.
Cestou dolů - kromě absolutní mlhy a větru a zimy - ještě navíc pršelo, a to víc a víc. Pořád se těším, až vyjdeme z toho mraku, ale ten mrak to asi nechápe a jde pořád s náma a nechce se mu zůstat nahoře.
Dole jsme byli úplně promoklí, pořád strašně prší. Nicméně ještě navštěvujeme hrad za městečkem. Je pěkný. Vylezli jsme do věžičky, ale pořád prší a fouká. Když jsme kupovali pod Snowdonem pohled, nemohli jsme dlouho vyndat ani drobáky z peněženky, jak jsme měli zmrzlý prsty.
Ale teď už je 17 hod a my můžeme do autobusu, takže rychle převlíct do suchého, ostatní se taky rychle převlíkají. Je hrozná zima. Ještě, že jsme ráno sklidili stan. Sláva nám! V kempu se jen sbalíme a jedeme dál ve 21:00.
Venku slejvák, v kempu někteří nešťastníci s deštníkama sklízí stany, mě se vůbec nechce ven z autobusu, tak vyčkávám a pozoruju ten blázinec. Do kufru jsme dali mokré oblečení, snad nezplesniví. No hrozný horor. Večeři ohřívat nemůžu, ani není kde, tak si dáme luncheonmeat v autobusu. Teď nás čeká noční přejezd do Londýna. A spát...
Do Londýna jsme dorazili v 4:30 na parkoviště, spíme do 7:00. Pak jdeme na prohlídku města - nejdřív Tower Bridge. TOWER BRIDGE - zvedací most nad řekou Temží, otevřen r. 1894. Ve věžích je expozice s dokumenty o stavbě mostu.
Viděli jsme i korunovační klenoty. Jezdíme proslulým londýnským metrem, abychom toho stihli víc. Metro je fakt šílený, takových linek! Vylezli jsme z metra a na chodníku vidíme Sherloka Holmese, který právě rozdával vizitky, tedy spíš zval lidi do domu Sherloka Holmese. Nesmíme vynechat ani muzeum voskových figurin...no, až na tu tak tříhodinovou frontu táhnoucí se na chodníku hodně hooodně daleko-tak to musíme vzdát. Pak jsme uviděli Circus rock - muzeum voskových figurín - rockových hvězd. Jdeme tam. Vyfasovali jsme sluchátka a vždy, když jsme přišli k nějakému zpěvákovi, začala nám do sluchátek hrát jeho muzika. Nakonec bylo asi 25ti minutové show, kdy se kolem nás všechno pohybovalo, zpěváci, kapely, blikali všude světla...no paráda:-). Na vstupné jsme vyměnili zbytek irských peněz. Zašli jsme do Hyde parku, abychom se v klidu najedli. Dále Westminsterský palác, Buckinghamský palác, Piccadilly Circus...
Londýn - Backinghemský palác
Londýn - Hyde park
Londýn - Piccadilly circus
Londýn - Westminster, věž Viktoria
Londýn - Tower
Londýn - Tower
I tohle je Londýn:-)
Z Londýna odjíždíme v 18:00 hod. Nechali jsme tady skoro všechny peníze. Ve 20:30 jsme na hranicích. Už jsme tady hodinu a pořád se nic neděje. Pojedeme trajektem asi 1,5 hod. Na trajekt jsme se nakonec nalodili ve 21:45, vyplouváme ve 22:00. Na trajektu všichni něco jí, až jim to jídlo padá od pusy, a my se těšíme domů na smažák s tatarkou:-). Krátíme si čas v baru a utrácíme zbylé drobné. Dali jsme si dvě piva Stella a zbylo nám 0,01 Liber:-). Ve 23:30 vyjíždíme z trajektu. V 16:00 jsme byli doma.