ČERNÁ HORA 7/2001 3.část

 

 

Čtvrtek 12.7.

Ráno jsme se probudili zas úplně zpocený. Na výlet jedeme až v 15:00, taže máme pohodu a koupání. Jdeme na pláž, kde jsme až do 11 hod. Pak se jdem projít do naší oblíbené uličky - cesta od kempu do města. Dáváme si zmrzlinu, limonádu Cola Golf, pak do naší sámošky - 2 cibule, chleba, voda. Je 12:30. Když jsme šli okolo naší oblíbené restaurace, číšníci nás už z dálky zdravili. Dnes večer tam chceme zajít na nějakou specialitu, takže uděláme radost jim i sobě:-), uvidíme. Jdeme do kempu, dělám oběd - párky z konzervy, s cibulí a hořčicí, to jsme si šmákli, konečně jiný chutě. Jenom máme pořád strašnou žízeň, to horko je šílený, to musí být víc než 40. Takže ty dvě vody, co jsme koupili, jsme zase hned vypili. Místní lidi z kempu se strašně snaží, už dávají do sprch závěsy a dokonce i poličky nad umyvadlo. A když se sprchujeme, tak u sprch nějakej pán hlídá, aby tekla teplá voda. Jsou strašně uctiví. Je 13:30, takže jsme si ještě půl hodiny poleželi a poplavali u moře.

 

V 15:00 jedeme na výlet do města Budva. Tam máme rozchod dvě hodiny. U hradeb si kupujeme vstupenku za 5 DEM, která platí do hradeb, do muzea a do galerie...a v ceně je i nápoj do 3 DEM. Ve městě to žije, plný pláže a hodně restaurací, ve kterých teda není zrovna moc lidí.

BUDVA - nejvýznamnější turistická oblast Černé Hory, jádro města dochované ve své historické podobě a je obehnané hradbami. Slunce zde svítí 222 dní v roce. Je to jedno z nejvýznamnějších letovisek. Blízký hotel Splendid, který vlastní starosta Moskvy, je považován za nejluxusnější na celém Balkáně.

 

Hrad

;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pak pokračujeme na slibovaný "ostrov milionářů" - ostrov Sveti Stefan. Vstup 10 DEM, takže nás tam moc nešlo. Je to tady fakt nádherný, úzký uličky, kostelíčky, restaurace, bazínky...

 

Sveti Stefan je malá vesnička, která leží na mysu, spojeném s pevninou jen úzkou písečnou lavicí. Původně se jednalo o malou rybářskou osadu s kamennými domky na skalnatém ostrůvku. Jméno má podle kostela sv. Štěpána, který se nachází v nejvyšším místě ostrova. Začátkem 80. let se vesnička proslavila jedinečným hotelovým komplexem s 80ti domky, přeměněnými na luxusní apartmány. Hotel ve své době získal prestižní ocenění Zlaté jablko jako nejlepší hotel světa. Hostil dlouho řadu známých osobností. Po celém obvodu se nacházejí oblázkové a písečné pláže, většinou jen pro hotelové hosty. Na ostrově se nachází jeden z nejluxusnějších hotelů v Černé Hoře. Nad městečkem se nachází pravoslavný klášter Praskvica. Na Sveti Stefan navazuje městečko Miločer.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nádhera, tady se musí relaxovat!

 

Pak jedeme zpět do kempu. Šli jsme se ještě vykoupat do moře, voda je ale docela studená. Pak vyrážíme opět do města. Hned u prvního stánku jsme se osvěžili pivem. A jdeme na večeři. V naší oblíbené restauraci jsme si vybrali místní specialitu - Plieskavica. Mletý jehněčí maso na rožni s hranolkama. To byla dobrota! Jedna porce a byla pořádná - stála 7 DEM. Dali jsme se do řeči s číšníkama, říkali, že rádi vzpomínají na lidi z Čech, když sem ještě hodně jezdili. A že ví, že se sem teď zatím Češi bojí jezdit, a doufají, že se to brzy změní. Dali nám nějaký štamprle, něco, co nebylo ani v nápojáku a chutnalo to jako absint. V 00:30 najednou světla v celé restauraci zhasla, oni okamžitě roznesli na stoly svíčky. to byla romantika:-) - vypli proud. Ale dlouho to netrvalo, po chvíli zase rozsvítili.

 

Teď už je tady jen kapela a my, dali jsme se s nima do řeči. Dobře znali naše sportovce, hlavně fotbalisty, a hokejisty. Říkali jsme jim, že my nechápeme jejich válku, oni na to řekli, že to je stejný jako Česko a Slovensko před rozdělením. Jeden z nich nám začal ukazovat jejich peníze s tím, že jsou lepší, než ta naš marky:-). Dále nám řekli, že tady teď mají i na ně nezvykle velký horko, který už tady dlouho nebylo. Odcházíme v 1 hodinu, číšníci po nás hned zavírají.

 

 

Pátek 13.7.

Ráno bylo náročný. Budíček po sedmé, jedeme v 8. Jedeme do města Ulcinj, kde mají být 12-ti kilometrové písečné pláže, sirné léčivé prameny, a je to nejjižnější výspa Černé Hory, pár kilometrů od Albánie. Ve městě je pořádný frmol a davy lidí, protože pátek je tady tržní den. Všude jsou trhovci, stánky a narváno. Navštívili jsme Stari Grad a muzeum. Pak jsme šli okolo pláže - je tady doslova hlava na hlavě a všichni se obalují léčivým pískem. Už tady jsou i žebráci, např. jedna žebračka měla sebou děti a ty měli chudáci obvázané hlavy a dělali jako že mají hlad a že jim je fakt špatně.

Ulcinj - nejjižnější město na pobřeží Černé Hory. Najdeme zde nejdelší pláž Jadranu - Velka Plaža, táhnoucí se v délce 13 km. Zdejší písek je bohatý na soli a jód a léčí revmatické choroby. Nachází se zde i Ženska plaža, obklopena staletými borovicemi a vyvěrá zde léčivá mminerální voda s obsahem síry - blahodárně působí na ženské bolesti. Pláž je nudistiká a je určena výhradně ženám. Je jedním z nejstarších měst Černé Hory. Staré město se zbytky hradu bylo postaveno na 2 plošinách a dodnes je opevněno. Dnes je luxusním kamenným hotelem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nové město

 

Jedeme dál v 11:30 na další zastávku Stari Bar - zříceniny opuštěného středověkého města na úpatí pohoří Rumija. Prošli jsme si celý Stari Bar, navštívili jsme mešitu, kde zrovna probíhala modlitba, a vůbec se jim nelíbilo, že tady fotíme, tak jen rychle jedno foto a raději schovat foťák.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jedeme ve 13 hodin do kempu. Je šílený a opravdu šílený horko! Vystoupili jsme před kempem u potravin, koupili jsme nějakou limonádu 1,5L a tu jsme okamžitě vypili cestou do kempu. Nemohla jsem ani uvařit, ešus je vařící, bomba je vařící...to neni dobrý. Dali jsme si tedy párky s cibulí, ty jsou stejně teplý od toho horka a vyrážíme hledat stín a něco na osvěžení. A nejsme sami. Na zídce před potravinama už sedí hodně lidí od nás i pár místníh a každý má v ruce studený pivo nebo limonády. Koupili jsme si Coca Colu, ať máme zas změnu, sedíme ve stínu a pijeme studenou Colu, ale stejně se potíme. Ale ve stínu se dá aspoň trochu vydržet, na slunci je to vražda. Je 15:30. Až to trochu půjde, půjdeme si sednout na pláž. Asi po hodině jsme už na pláži a relaxujeme. Po šesté se jdeme najíst, udělala jsem instantní omáčky, pak zas vyrážíme do města. U "Samoposlugy" (sámošky) si dáváme opět chlazený pivo, nic jinýho chlazenýho už tady teď stejně nemá. V dalších potravinách kupujeme vodu, 2 obří rajčata (obě 1,3 kg), jsou totiž strašně dobrý! Pak zas sedíme s lidma ze zájezdu před sámoškou a pijeme. Je 21:15. Už je aspoň trochu chládek, ale přes den se to fakt nedá.

 

 

Sobota 14.7.

Ráno jsem vstala v 8, samozřejmě už zpocená. Udělala jsem čaj a dali jsme si rajčata a chleba. Je tu pod náma strašně mravenců, fuj. Pak jdeme nakoupit pečivo, balík vod, abysme nemuseli kupovat zítra v Chorvatsku, kde je dráž. Pak jsme vylezli ke kostelu nad kempem a jdeme pěšky do města Petrovać. Prošli jsme si město, kostely, a s pomocí místní babičky jsme našli i zdejší mozaiku. Ptali jsme se na to kdekoho, dokonce i jednoho pána, který řekl, že je ze Švédska, že neví:-), a nakonec jen ta stará babička to věděla. Pak hrad dole ve městě u narvané pláže. Po cestě kupujeme chlazená piva. Pak jdeme zas zpátky. Je 14:30, slunce pálí...

Petrovac - oblíbené letovisko 9 km od sv. Stefana, obklopené olivovnékovými háji a borovými lesy, půvosně rybářská osada. Široká pláž z drobných oblázků a písku. Hradba hor chrání Petrova před klimatickými vlivy. Dva ostrůvky Katic a Sveta Nedelja působí velmi malebně. Zbytky kláštera Lastva na výběžku pevniny. V olivovníkovém háji za kostelem sv. Eliáše byly objeveny vykopávky římské venkovské usedlosti z 2.-4. stol. s fragmenty mozaik.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Před sámoškou...

 

 

 

 

Po cestě nás vyděsil v tunelu náklaďák, když jsme tam procházeli, tak najdenou nám zatroubil přímo za zády, a my jsme z toho byli úplně na větvi. V kempu jsme udělala zas omáčky a polívku, a jelikož je šílený, ale šílený horko, jdeme zpátky k "našim" potravinam do stínu. Tady není kde se schovat. U potravin už jsou skoro všichni, že ani ten prodavač nestačí ty piva a limonády tak rychle chladit. Ale zas má radost, že má kšeft. Jsem strašně unavená, usínam skoro už před potravinama.

 

Šli jsme se pak vykoupat do moře, a já jsem okamžitě usnula - na pláži, jinde to nejde, tady aspoň trochu občas foukne vítr od moře. Pak jdu do sprchy, trřeba taky osvěží aspoň na pár minut a jdeme zpátky na naše "stanoviště" k potravinam. Je 20:15 a venku už je trochu líp. Zaslechli jsme od prodavaček něco jako "už jsou tady zase", vyndali z chlaďáku pivo, a přinesli nám ho, aniž bychom stačili cokoli říct:-). Prý mají v chlaďáku asi 12 vín, který si tam nechali chladit lidi od nás na večer:-), mají z toho strašnou srandu, jak pořád pijeme. My jsme si tedy taky koupili další víno a Coca-Colu. V kempu jsem pak udělala ještě omáčky, a dlai jsme si z vína a Coly houbu. Mňam.

 

 

Neděle 15.7.

Ráno budíček v 7 hod, je opět neskutečný horko. Jedeme do Cetinje, bývalého hlavního města. Navštívili jsme paláce, kostel...... Nad klášterem jsme vylezli kousek nahoru, tam jeskyně, kdysi asi pěkný a navštěvovaný místo. Bohužel nemáme baterku, takže do ní nemůžem.

Cetinje - původní hlavní město. Cetinjský klášter, kostel Vlaška, Biljarda, muzea, královský palác Nikoly I. (dnes národní muzeum), královská hrobka. V blízkosti je Lipska Pečina, údajně jedna z největších jeskyní v bývalé Jugoslávii.

 

 

 

 

 

cetinje Biljarda

 

 

Vlaska - antické vykopávky

 

 

 

Klášter sv. Petra

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Palác